„Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce, aby se jí neubránil.“
(Jean Galbert de Campriston)
Tento projekt je věnován české přírodě. Jeho cílem je vyvíjející se a živá databáze míst, na která se stojí za to vydat, ať už jsou vhodná pro meditaci, putování, odpočinek nebo rituální účely. Web Pohanských stop by měl být také platformou pro všechny milovníky přírody, kteří rádi píší nebo fotografují. Jeho cílem je zároveň sbírka básní, esejí, fotografií, obrazů a jiných uměleckých vyjádření inspirovaných přírodou.
Proč projekt vznikl?
Esenciálním chrámem pohanských náboženství byla a je příroda. Příroda pro nás není pouhou kulisou pro další a další sjezdovky, bufety a penziony, ale živoucím organismem se kterým jsou člověk a jeho kultura nerozlučně spjati. Pokud chceme poznat a pochopit sami sebe, musíme nejprve pochopit vlastní roli v tomto fascinujícím světě. Žijeme v době, kdy nás technologický pokrok a nová společenská uspořádání od přírody imaginárně odřízli. My ovšem vycházíme z premisy, že člověk je neoddělitelnou součástí přírody a pokud chce přežít (ba co víc, plnohodnotně žít), musí si být vědom tohoto vzájemného vztahu závislosti a umět s ním zacházet.
Věříme že to, co je živé má duši. Nejen lidé, ale také zvířata, stromy, řeky, prameny, hory…dokonce i místa zhotovená lidskou rukou, mají svého Génia Loci. Tato duše může být díky ohromné síle lidské představivosti personifikována do podob bytostí – patronů lesa, skřítků a víl, vládců hor i hradních strašidel…a právě jim stavíme oltáře a k nim obracíme svou pozornost, abychom tuto duši přírody živili a na oplátku z ní mohli čerpat inspiraci pro život.
Čas nejde vrátit a technický pokrok nelze odmítat. Co se tedy dá vůbec dělat dnes?
-
žít ekologicky a šetrně, zdravě a úsporně
-
znát své okolí, svůj domov, svou bezprostřední krajinu a zároveň se nebát putovat učit se v krajinách vzdálených
- číst a psát o přírodě, věnovat ji svou pozornost
- meditovat nad tím, co příroda znamená pro člověka a jaký je jejich vzájemný vztah
- dělat rituály, číst, vyprávět a žít mýty spjaté s přírodou
- a hlavně, chodit do přírody, naslouchat jí, učit se jejím zákonitostem, pozorovat rostliny a zvířata
Více o vztahu člověka a přírody se dočtete v práci Živý odkaz romantických poutníků, která je zároveň takovým manifestem Pohanských stop. Nepřehlédněte ani Kodex Pohanských stop, který je takovým seznamem praktických doporučení jak se v přírodě chovat.
Pohanské stopy jsou projektem pohanské komunity, není ale určen pouze jí. Pevně doufáme, že tu najdou insipiraci také ostatní milovníci přírody, kteří necítí potřebu patřit k nějakému náboženství. Rádi také přivítáme návštěvníky z řad křesťanů, židů, muslimů a jejich pohled na přírodu. Ta má totiž to kouzlo, že nepatří žádnému náboženství a je pro nás všechny společná. Snad alespoň na této půdě, která je posvátnou pro všechny, nalezneme společnou řeč a zjistíme, že se jeden od druhého zase tolik nelišíme.
Zaujali jsme vás? Zapojte se.